Sestava:
Góly:
ŽK:
ČK:
Rozhodčí:
Diváků:
Z důvodu mé nepřítomnosti vkládám článek od "Nezaujatého".
Po mnoha dohadech a spekulacích bylo nakonec ustanoveno, že se poslední zápas před proklamovaným koncem světa odehraje přeci jen na domácím pažitu v Za Řekou Aréně. Dobrý oddíl musí mít správné občany na všech postech, uklízečkou počínaje a předsedou konče, no a protože se managementu podařilo rázně utnout pokusy o přesunutí termínu a lokality boje kamsi do nedohledna (Nová Paka a Trutnov patří už léta do kategorie Nedohledno) a navíc bylo i perfektně zameteno před penzionem Salaš, je jasné, že Tatran zkrátka dobrým oddílem je. Velký kus práce vykonal i místní správce, bez jehož úsilí by se ve svátečním odpoledni zcela jistě nehrálo. Jeho cit pro trávu je obdivuhodný.
Pro utkání s nepříjemnou Sobotkou byl trenérům k dispozici zajímavý materiál, samozřejmě opět ochuzený o několik dnes již tradičních přihlížečů, kteří si svým dřívějším chováním na hřišti vykoledovali civilní mundúr..
Chlapcům velmi pomohla brzká branka vsítěná Vackem po kvalitně zahraném rohovém kopu, základ dobrého výsledku tak byl položen. Poté došlo k očividnému uklidnění dalších žlutých aktérů, jež mají v nátuře tu rozhazovat rukama, tu se dohadovat, támhle někoho štípnout.. Oboustranně sympatický a bojovný výkon pokračoval a po několika všemožných šancích a šancičkách udeřili opět domácí, když logickou kombinací (odborně zvanou bim bim bim bim) rozebrali hostující kuželky a starého Maličkého synem navýšili stav. Dobře plející obrana nedovolovala soboteckým nikterak měnit nulu u háčka na ukazateli a v kuloárech se začínalo šepotat o možnosti konečně zvítězit rozdílem vícególovým. Po pauze se jelo v nemlich stejných kolejích, v šedivém podnebí hra v míč kopaný diváky i aktéry bavila a dokonce se na několik chvil uskutečnilo i drama, to když bílí nádherně zakončili jeden ze svých výpadů na cizí území. Nicméně, v sobotu měly všechny body zůstat za Stalinkou, o tom nebylo pochyb, kluk Poláků se zprava prodral k vápnu, vystřelil, balón se několikrát ocitl na trase tyč - hlava branařova a když už se linul od svatyně směrem vniveč, nachomýtl se před ním borec Nossek a dosoukal jej tam, kam měl patřit. Bylo rozhodnuto.
Tatran Hostinné, coby nováček krajské soutěže, ze třinácti zápasů šestkrát zvítězil, čtyřikrát remizoval a třikrát odešel poražen. Solidní základ pro boje o patra nejvyšší, jen trochu škoda toho konce světa..