Utkání o přední pozice v tabulce na těžkém terénu sledovala hrstka věrných, statečných a promrzlých diváků. K vidění bylo vyrovnané bojovné utkání, které vlivem terénu nabídlo spoustu nepřesností na obou stranách.

Začátek zápasu mnoho vzruchu nepřinesl, mužstva se vzájemně oťukávala a hra se přelévala z jedné strany na druhou. První vyložená šance přišla ve 23.minutě a hned z ní gólově udeřilo. David Kracík našel centrem ve vápně Valáška, který se obtočil kolem obránce a neomylně zamířil pod břevno - 1:0. O pět minut později si Valášek (mimochodem teprve šestnáctiletý a v tomto utkání nejlepší hráč Tatranu) narazil s Jakoubkem, ale jeho střelu gólman vyrazil. Ve 32.minutě vysunul Valeš na levé straně Šmucera a jeho střela těsně minula pravou tyč hostující branky. Do kabin jsme tedy odcházeli s hubeným vedením.

Že nás neproměněné šance budou mrzet jsme poznali záhy po zahájení druhého poločasu. Po zbytečné ztrátě míče přišel rychlý útok hostů a po centru se na zadní tyči prosadil Šmíd, kterému pouze stačili nastavit nohu - 1:1. Hosté pak měli častěji míč na kopačkách, ale žádnou vyloženou šanci si nevypracovali. My jsme se do šance dostali až v 63.minutě, kdy po přihrávce Jakoubka střílí v pádu Marek vedle brány. Minutu na to musel zachraňovat Joska v bráně po nájezdu Šmída. Tři body mohly přesto zůstat doma, ale pět minut před koncem trefuje Jakoubek po centru Rodra pouze tyč.

V penaltové loterii jsme byli úspěšnější, když penalty proměnili Marek, Jakoubek, Luboš Kracík a Valášek - nedal pouze David Kracík, který mířil vedle. Na druhé straně Joska jednu penaltu vyrazil a tu pátou chytil a tak bereme dva body, které nás drží v popředí tabulky.

Všem hráčům, kteří se na podzim zapojili do zápasů děkuji za předvedené výkony a nečekané umístění v tabulce. Cíl hrát v klidném středu tabulky byl naplněn a i překročen. Marodům přeji brzké uzdravení, ostatní si odpočiňte, ať můžete v co největším počtu absolvovat jistě náročnou zimní přípravu. Jsem rád, že jsem u toho mohl být. Co bude dál se uvidí…